|
|
Masarykovo pojetí středoevropské a celoevropské demokratické jednoty
Bednář, Miloslav
V r. 1915 Tomáš G. Masaryk v Londýně veřejně identifikoval a popsal původ první světové války jako neuralgický středoevropský pás menších národů mezi Německem a Ruskem coby geopolitické jádro tzv. východní otázky. Masarykovi tato střední Evropa představovala nejnaléhavější a nejakutnější podnět ke spojenecké demokratické transformaci politické organizace Evropy. V r. 1919 Halford J. Mackinder vyhlásil obdobnou, slavnou geopolitickou koncepci Heartlandu. Masaryk plánoval postupné ustavení Spojených států evropských z transatlantické kooperace mezi konfederací evropských starých a nových demokracií a USA. Masarykovo pojetí demokratické evropské jednoty zjevně protiřečí základní koncepci Evropské unie zaměřené na postupnou eliminaci evropských demokracií.
|
|
| |
|
| |
|
|
České státní pohřby
Preininger, Matouš ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Pehal, Martin (oponent)
Tato práce popisuje a srovnává pohřby tří prezidentů, Tomáše Garrigua Masaryka, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Každý z nich byl zásadní ikonickou postavou své doby a jejich pohřby reflektují jejich jedinečnou pozici. V proslovech politiků a na stránkách novin se z pochovávaných prezidentů stali nadlidské postavy, hrdinové, kteří dovedli národ k naplnění jeho dějinného údělu. Byli pohřbeni jako padlí vojáci, kteří položili svůj život za vlast. A jako odpověď na tuto "oběť" byly pronášeny přísahy věrnosti jejich odkazu a závazky pokračovat v cestě, kterou ukázali. Na základě teorií Maurice Blocha a Edmunda Leache práce ukazuje, jak je potenciálně destruktivní událost, jakou je smrt hlavy státu, díky rituálu využita k dalšímu posílení jednoty společnosti.
|
|
|
Časopis Čin v letech 1929-1939
Bokotejová, Helena ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Časopis Čin v letech 1929 - 1939 se zabývá kulturně politickým časopisem Čin, který vycházel v Praze v meziválečném období. Tento levicově a demokraticky orientovaný týdeník, později čtrnáctideník, byl zaměřen na aktuální kulturní a veřejné otázky v rámci tehdejšího Československa. Cílem práce je poskytnout ucelený profil tohoto ve své době významného periodika. Práce se nejdříve věnuje vymezení vlastního pojmu časopis v rámci masových médií, dále popisuje charakteristiku mediální krajiny v období první i druhé republiky, přičemž se podrobněji zabývá tištěnými medii a s nimi spojenou problematikou. Součástí je také podkapitola o kulturní a politické situaci Československa ve 20. a 30. letech, pozornost je rovněž zaměřena i na zařazení časopisu Čin do dobové časopisecké struktury. Další části práce se již věnují periodiku samotnému, a to nejprve v období mezi lety 1929 - 1936, kdy časopis vedla Marie Majerová, a poté v době vedení Bohumila Přikryla, tedy v letech 1937 - 1939. Tyto samostatné kapitoly pak přinášejí informace o vydavateli časopisu Čin, stejnojmenném tiskovém a nakladatelském družstvu československých legionářů v Praze, a vzniku tohoto listu; dále také o obecné a formální charakteristice časopisu, o autorech, kteří do tohoto periodika přispívali, respektive o vedoucích...
|
|
|
Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života
Jiroušek, Adam ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Autor: Adam Jiroušek Instituce: Pedagogická fakulta UK v Praze Obor Základy společenských věd Název práce: Kunětická hora v kontextu kulturního a sociálního života Vedoucí práce: Ing. Michaela Dvořáková Počet stran: 48 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Kunětická hora, Pernštejnové, Diviš Bořek z Miletínka, Muzejní spolek, historie Kunětické hory, architektonický vývoj, T. G. Masaryk Bakalářská práce popisuje vývoj hradu Kunětická hora od prvních zmínek, přes husitské období, Pernštejny, třicetiletou válku, první republiku, až do současnosti. V souvislosti s historickým vývojem se snaží zachytit její kulturní, sociální a politický vliv na své okolí. Zaměřuje se hlavně na období pánů z Pernštejna a jejich působnost v pardubickém regionu, která představovala velký mezník v historii hradu i města. Popisuje také základní architektonický vývoj hradu. Podrobněji se věnuje druhé návštěvě T. G. Masaryka na Kunětické hoře v roce 1927.
|
|
| |
|
|
Proponenti samostatného Československa v angloamerickém tisku mezi lety 1914 - 1918
Kříž, Jonáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se zabývá otázkou tematizace a reflexe československých snah o prosazení vlastní státnosti v angloamerickém denním tisku během první světové války (1914 - 1918). Předkládá chronologický rámec vývoje exilového hnutí, popisuje výzvy, problémy a milníky, kterými snahy Čechů a Slováků o nezávislost na Rakousku během sledovaného období procházely. Popisuje nejznámější koncepce možné české a slovenské státnosti, které se na počátku konfliktu objevovaly. V základních obrysech načrtává průběh Masarykovy zahraniční akce a význam role, kterou pro její úspěch měly osobní vazby. V hlavní části se zabývá mediálními výstupy, které se v souvislosti s československým hnutím a bojem za nezávislost objevovaly na stránkách novin ve Velké Británii a Spojených státech. Kromě dobového tisku a historické literatury pracuje i s archivními dokumenty. Na základě jednotlivých článků zahrnutých do analytické části pak kvalitativní metodou rekonstruuje rámce, do kterých byly mediální výstupy reflektující snahy Čechoslováků zasazovány. V souvislosti s nimi se pokouší identifikovat jejich jednotlivá podtémata i autory. Porovnáním s archivními prameny a dokumenty československého hnutí se snaží ukázat případný překryv mezi mediální agendou tehdejšího anglofonního tisku a agendou politickou, kterou se v návaznosti na...
|
|
|
Obraz druhého - Češi v německých karikaturách
Raková, Pavlína ; Emler, David (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá obrazem Čechů v německých karikaturách. Obraz o Češích je sledován v dobových karikaturách v historické linii relevantních událostí, které byly přelomové pro česko-německé vztahy. Vybrány byly čtyři tematické celky, ve kterých je zkoumán obraz o Češích. Prvním tematickým celkem je česko-německé napětí po Badeniho jazykových nařízeních do Anenských patentů. Dále je zkoumán obraz o Češích v meziválečném období v letech 1914-1918, přičemž je kladen důraz na vznik Československa. A to z důvodu, že práci protíná hypotéza, že se vznikem ČSR dochází k přiostření obrazu o Češích. Dalším tematickým celkem je rok 1933, kdy dochází k převzetí moci nacisty. Posledním zkoumaným obdobím jsou roky 1937-1939. V tomto tematickém celku je kladen důraz na smrt T. G. Masaryka. Práci doplňují rakouské karikatury, které mají za úkol rozšířit obraz o Češích z rakouské perspektivy. Zároveň je rakouský obraz o Češích srovnán s německým obrazem o Češích. Analyzovány jsou formou obrazové analýzy německé a rakouské dobové karikatury. Výzkum je proveden na 35 dobových karikaturách a opírá se o sekundární literaturu. Karikatury byly vybrány z předních německých a rakouských satiricko-humoristických periodik. Jedná se o časopisy Simplicissimus, Kladderadatsch, Fliegende Blätter, Kikeriki a Figaro.
|
|
| |
host ::
RSS.